"Věk je jenom číslo"

Práce a zase jenom práce

21. srpna 2016 v 12:55 | Pisatelka
Začátek týdne jsem měla celkem hektický. V práci jsem se vůbec nezastavila. Máti tu návštěvu u nás v neděli nakonec neuskutečnila (určitě měla kocovinu, což za nic na světě nepřizná), takže se kázání posunulo na neurčito. V pondělí jsem po práci ještě stihla návštěvu švagrové v nemocnici. Alice vypadala velice dobře, zato můj bratr vypadal, jako by měl rodit on. Takže jsem strávila hodinu uklidňováním vlastního bratra, že všechno bude v pořádku a není důvod panikařit. Z nemocnice jsem ho musela doslova odvléct, protože nechtěl opustit Alicin pokoj.
,,Já asi zblázním, než se to malé narodí," řekl, když už jsme byli venku z areálu nemocnice. Ušklíbla jsem se.
,,A k čemu to bude dobré. Vydrželi to ostatní, vydržíš to taky. Slyšel jsi doktora, všechno je ok. Prostě už ji chtějí mít do porodu pod kontrolou. Stejně chodíš do práce a Alice by byla doma sama." Snažila jsem se na Honzu působit logikou, ale podle výrazu v jeho obličeji to moc nezabíralo.
,,Naši jsou přece doma," podotkl s vlastní logikou můj bratr.
,,Jasně, táta věčně na rybách a co se máti týká, tak ten dlouhý seznam všech jejich aktivit si ani nepamatuju. Věř mi, že Alici bude v nemocnici dobře." Honza se sice tvářil, že to chápe, ale věděla jsem, že se o Alici i dítě bojí. Začalo mrholit. Jaro jsem měla ráda, ale aprílové počasí se mi líbilo spíš za oknem pokoje, než když stojíte venku, deštník máte někde v autě a na sobě lehčí kabátek, protože jste doufali, že to ranní jarní sluníčko vydrží až do večera. Rozloučili jsme se na parkovišti. Honza mě ujistil, že bude v klidu a půjde s kamarády večer na pivo, aby se trochu rozptýlil. Doma na mě čekala další katastrofa. Moje dokonale praktická a zodpovědná dcera dostala trojku z matematiky, což v jejím životě představovalo katastrofu celosvětového významu. Adam, který bral studium zase velmi vlažně, přestože měl dobré známky, se jenom smál a škádlil ji, že konečně taky pochopí obyčejné smrtelníky, jak se cítí, když jim něco nevyjde i přes veškerou snahu. Uchlácholit moji dceru zase nebylo tak jednoduché. Zavřela se v pokoji a nechtěla s nikým mluvit.
,,No tak Lindo," mluvila jsem na ni přes zavřené dveře. ,,svět se přece nezboří kvůli jedné trojce s matiky. Je to jen známka a jak tě znám, tak uděláš všechno proto, aby se to už neopakovalo."
,,Ty to nechápeš, učila jsem se a vím určitě, že jsem to spočítala správně."
,,No asi ne, když ti Nerovnice dala trojku." Adam už stál vedle mě u dveří a náramně se celou situací bavil. Naznačila jsem mu ať je zticha a pokračovala.
,,Jednou se to muselo stát, a trojka zase není tak špatná známka vzhledem k tomu, že máš pořád samé jedničky."
,,Nemám," zaskřehotala plačtivým hlasem moje dcera. ,,A všichni ve třídě z toho měli ohromnou srandu, že já šprtka mám konečně špatnou známku."
Tak tady byl zakopaný pes. Linda nebyla ráda středem pozornosti a ve třídě platila za šprtku, ale na tu roli si dávno zvykla, protože už na základní škole ji tak brali. Teď jí nejspíš vadilo, že nálepka šprtky dostala trhlinu. Nechala jsem ji být. Náladu hádat se se svojí pubertální dcerou jsem opravdu neměla. Šla jsem chystat večeři a doufala, že hlad ji vyžene ze své skrýše. Měla jsem náladu pod psa. Nějak mě unavovalo vychovávat děti sama a řešit s nimi všechny jejich starosti. Aleš je zajistil finančně. Nic jim nechybělo, ale moc času jim nevěnoval. Zaměstnávali ho jeho přítelkyně a práce. a to doslova v tomhle pořadí. Někdy jsem si říkala, že nechápu, jak se mohl za ta léta, tak změnit. Když jsme se poznali byl to veselý kluk, který nezkazil žádnou srandu. Bylo to na střední škole a u mě to byla láska na první pohled. Já byla v prváku a on třeťák. Teď, když vzpomínky vyplouvaly na povrch, tak jsem nechápala, kde se ta naše velká láska vytratila. Brali jsme se, když mně bylo 22 a byla jsem dva měsíce těhotná. Moje máti se se mnou půl roku nebavila, protože za prvé nechtěla být ještě babičkou, tento status ji děsil a za druhé se jí Aleš nelíbil. Možná už tehdy tušila, že to nedopadne. Což mně posledních pět let při každé příležitosti připomínala. Na to, že mě Aleš podvádí jsem došla dost pozdě. Měla jsem tolik starostí s dvojčaty, že jsem ty signály prostě nevnímala. Pozdní příchody z práce, služební cesty, které se o den, dva protahovaly, Basket a následná návštěva restauračního zařízení, takže příchod domů Bůh ví kdy. A pak jsem ho jednoho dne viděla s jednou z jeho milenek. Dodnes si ten den pamatuji, jako by to bylo včera. Byl listopad, přesně patnáctého listopadu. Vařila jsem večeři a zjistila, že nemám smetanu. Tak jsem na sebe hodila kabát a utíkala naproti do večerky. Jenže jak na potvoru, tam měli z technických důvodů zavřeno, tak jsem musela kousek dál do hypermarketu. A tam na parkovišti jsem je uviděla. Objímali se před autem mého muže. Ji jsem moc nevnímala, stála jsem tam uprostřed parkoviště a nedokázala udělat žádný další krok. V ten moment se mi zhroutil celý svět. Vím, že to zní dost debilně, každá to tak asi říká, když zjistí, že je jí její muž nebo partner nevěrný, ale ten pocit, byl opravdu hrozný. Měla jsem tmu před očima, chtělo se mi brečet i zvracet najednou. Když někomu bezmezně věříte a pak v jedné blbé minutě se všechno změní, tak se vám nechce žít a je jedno, že máte doma dvě děti, práci, přátele, rodinu. Všechno je nepodstatné. Jen ta bolest a zlost vás nějakým zvláštním způsobem ovládá. A pak už mám před očima černo. Vím, že jsem šla přímo k nim a svému muži jsem vrazila facku. Jeho milenkou jsem nazvala děvkou, která krade dětem tatínka a mně manžela. Evidentně jí to bylo jedno. Nejspíš věděla, že je Aleš ženatý a má rodinu. Z myšlenek mě vytrhlo zvonění mobilu. Byla to Izabela. Na chvíli jsem si říkala, že to nezvednu. Jenže moje nejlepší kamarádka se nikdy nenechala jen tak odbýt. Volala by pořád dokola.
,,Ahoj, copak hoří?" řekla jsem dost znechuceně.
,,No ty máš teda náladu? Máti, Aleš nebo tchýně?"
,,Budeš se divit, ale ani jeden."
,,To ti tak věřím, přece tě znám."
,,No tak dobře, Aleš. Sere mě, že on má pořád nějaké románky a já jsem pořád sama jak kůl v plotě," řekla jsem zlostně.
,,Za to, že jsi sama, si můžeš jenom ty."
,,Jasně, kdo taky jiný než já," zlost už mě úplně ovládala, nebo to bylo čiré zoufalství.
,,Potřebuješ se odvázat, nějaký dobrý sex to spraví."
,,To je tvoje řešení na všechny problémy, sex. Ale svět se netočí jen kolem postele."
,,Věř mi moje milá, že točí. Všechno se točí kolem sexu. Od počátku světa."
,,Ježíši Izabelo, já fakt nemám náladu. Ty máš každou chvíli nějaký objev. Nemůžeš mi někoho dohodit?" zeptala jsem se kysele.
,,Ti by se ti nelíbili. Jim jde jen o to si užít a ne se vázat. Ty hledáš lásku, někoho, kdo s tebou bude i když budeš mít třeba rýmu a nebudeš vypadat jako ze škatulky," podotkla Izabele vážným hlasem.
A měla pravdu. Někoho normálního na kolo, do kina nebo třeba jen tak na procházku. Kdo nebude řešit, že nemám ideální postavu, mám už pár vrásek a dospívající dvojčata, která občas dokáží lést na nervy.
,,No právě a takový chlapi prostě nejsou a když jsou, tak už je nějaká klofla."
,,Tak co kdybychom tomu štěstí šly trochu naproti. Pojď se mnou v sobotu na fotbal?"
Izabelin poslední objev, mimochodem o devět let mladší, hrál fotbal.
,,Když už nic, tak se budeme dívat na vypracovaná těla k nakousnutí," slintala Izabela.
,,Když nebudu mít nic důležitějšího, tak s tebou v sobotu půjdu."
,,Paráda. Ještě se ve čtvrtek domluvíme. Tak se měj a depresi zahoď do koše. K ničemu není a jen dělá vrásky."
Bez rozloučení položila telefon. To byla celá ona. Ve čtvrtek chodíme s Izabelou cvičit. Ovšem tento čtvrtek s ní určitě nepůjdu, protože mě požádala o schůzku Jolana. No ano, prsatá přítelkyně mého muže mi dopoledne volala do práce, že by se mnou potřebovala mluvit. Sice nerada, ale nakonec jsem souhlasila, že se uvidíme ve čtvrtek. To hraje Aleš basket, tak má Jolana volno. No možná ji podvádí a ona se mi chce svěřit. Ale to si nevybrala tu pravou. Klidně tu prsatou kozu může Aleš pustit k vodě. Mně je to sakra úplně jedno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama