"Věk je jenom číslo"

Oslava

16. srpna 2016 v 11:17 | Pisatelka
Probudilo mě zvonění mobilu. Podle melodie jsem věděla, že je to moje drahá máti. Nadechla jsem se a zvedla ho.
,,Ahoj mami. co ..."
,,Prosím tě to jste se museli včera opít? Dej si kafé a nějakou masku, ať vypadáš odpoledne trochu k světu. Já nevím, že ve svém věku už nevíš, kdy máš dost." Přesně tohle moje máma umí. Uhodit hřebík na hlavičku, když se to nejmíň hodí. Od koho se dozvěděla o včerejším dámském večírku mi bylo naprosto jasné. Moje dcera a moje matka byly vesměs zajedno, pokud se to týkalo mého nevydařeného života.
,,Zase tolik jsme toho nevypily. Normální dámská jízda." Zvuk mého hlasu, ale říkal něco jiného. Jazyk se mi lepil na patro a v puse jsem cítila pachuť včerejšího vína.
,,Jasně, vypít tři flašky ve dvou během pár hodin, to opravdu není moc." Výčitka v jejím hlase mě naštvala.
,,Jestli jsi si nevšimla, tak je mi čtyřicet, mám dvě děti , domácnost, práci a jsem už dlouho dospělá a samostatná. Takže si ty tvoje výčitky a kázání schovej pro někoho jiného," řekla jsem naštvaně. Moje drahá máti ovšem pokračovala.
,,Jistě, že vím kolik ti je. S tvým přibývajícím věkem bohužel stárnu i já," povzdechla si.
Moje matka stárnutí snášela asi stejně jako Izabela. Bojovala proti němu všemi možnými a nemožnými prostředky. Na rozdíl od Izabely, ale neměla žádnou plastiku. Návštěva kosmetických center ovšem nespočívala jen v masážích, což se snažila bez úspěchu tajit.
,,Měla by sis zajít na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Každá žena by o sebe měla dostatečně pečovat."
,,Mami fakt nemám náladu. Musím udělat ještě spoustu práce, než ze mě bude hvězda dnešní oslavy." Můj hlas zněl i mně dost rezignovaně.
,,Hlavně udělej něco se sebou, ať vypadáš trochu k světu." Uzavřela naši debatu a bez pozdravu položila telefon. Praštila jsem hlavou o polštář a zaklela. Vytáčela mě do nepříčetnosti. Nikdy mě za nic nepochválila, zato kritizovat uměla dokonale. Podívala jsem se na mobil. Ukazoval 9:12 a tři nepřijaté hovory. Jeden byl od mé milované maminky a dva od Aleše. Hodila jsme mobil na postel a vstala. Na svého bývalého jsem už vůbec neměla náladu. Rozhovor s máti mi stačil. V koupelně při pohledu do zrcadla mě na chvíli napadlo, že máma měla pravdu. Kruhy pod očima, rozmazaná řasenka (přece jsem se poctivě odličovala), účes připomínal vrabčí hnízdo a otlak polštáře na pravé straně tváře. Znechuceně jsem se na sebe ušklíbla a šla si raději uvařit kávu. Obě moje děti seděly v kuchyni a snídaly. Linda na mě vrhla pohled až nebezpečně podobný pohledům mé matky.
,,No co, tak jsme to trochu přehnaly. Kde je vůbec Izabela?"
Linda vstala od stolu, nalila mi čerstvou kávu a se zamračeným pohledem mi šálek podala.
,,Před půl hodinou ji odvezl taxík. Byla v podobném stavu jako ty. Ovšem to jí vůbec nebránilo v tom flirtovat tady s Adamem." Tón hlasu mé dcery jasně naznačoval, co si o tom myslí. Naštěstí můj pubertální syn neměl ambice začínat si něco s víc jak o dvacet let starší kamarádkou svojí matky, takže v tomhle směru jsem si nemusela dělat žádné starosti. Adam se jen usmál svým dokonalým úsměvem. Izabelin zájem o sebe bral jako takovou zábavnou hru. Já už tak moc ne. Izabela byla prostě taková. Na věku milence jí moc nezáleželo. Adama jako muže zaregistrovala víc jak před rokem a od té doby mně minimálně jedenkrát týdně vyhrožuje, že ho stejně jednou sbalí. Prý zkušenost někoho staršího ho posune v sexu o několik levelů dál. Já jí zase každý týden připomínám, že pokud se ho jenom dotkne, tak naše 37leté kamarádství skončí a všichni její milenci současní i budoucí se dozvědí jak její věk, tak počet plastik (které jsem ovšem přestala již dávno sledovat). Obě tu hru hrajeme, ale já moc dobře vím, že kdyby Adam chtěl, ona by si určitě nebrala žádní servítky. Naštěstí pro nás všechny na Adama její umělé řasy a vyzývavé pohledy vůbec nepůsobily. Neustále ji oslovoval teto Belo, což ji přivádělo k naprostému šílenství. Momentálně byla v jeho hledáčku nohatá volejbalistka z vedlejší třídy a moje sexuálně neukojená kamarádka ho vůbec nezajímala. Linda se pořád mračila a Adam se věnoval komunikaci přes mobilní telefon. Usrkla jsem kávu a slastně ji polkla. Linda přede mě položila talíř s tousty a odebrala se do svého pokoje.
,,Je moc naštvaná?" zeptala jsem se Adama.
,,Mami přece ji znáš, pravidla a zase jenom pravidla. Kdyby se trochu odvázala, tak by asi umřela." Mávl nad svou sestrou rukou a pokračoval dál v ťukání zprávy.
,,Nevím co s ní. Někdy si říkám, že někde musela nastat genetická chyba. Po kom ta holka je," povzdechla jsem si.
Aniž by Adam zvedl hlavu od mobilu tak řekl. ,,Po tobě. Než od nás odešel táta, tak jsi byla stejná. Pořád jen zákazy, příkazy a úkoly."
,,To přece není pravda. Zas taková hrůza to nebyla," namítla jsem a dopila kávu. Na toust jsem chuť vůbec neměla, ale žaludek se ozýval a dožadoval se svého. Znechuceně jsem si kousla. Adam se jen ušklíbl, políbil mě na čelo a šel si po svém. Moje téměř dospělé děti mě doháněly k šílenství. Šla jsem najít mobil, abych mohla zavolat Izabele. Po prvním zazvonění to zvedla.
,,Je mi pěkně zle," zahučela do mobilu.
,,Já taky neskáču metr vysoko. A to musím být ve dvě fit, krásná a okouzlující na svou vlastní popravu. Moje drahá máti už volala a znovu mi připomněla můj věk i odpovědnost."
,,To dáš, i když ve srovnání s prsatou Jolanou fakt nevím, nevím."
,,Ty fakt dokážeš potěšit, opravdová kamarádka," vyjela jsem na ni.
,,Není nad upřímnost, nebo chceš, abych ti mazala med kolem pusy? Víš dobře, že já řeknu přesně co si myslím. Dej si vanu, masku a nalej si k tomu něco dobrého. Najdi hadříky, v kterých budeš zatraceně sexy a dostane na tebe chuť i ten tvůj ex a všichni ostatní chlapi v restauraci."
Izabela byla nenapravitelná, ale zase jen ona mě dokázala dostat z každé deprese.
,,Tak dobře, jdu se dávat do kupy. Musím ovšem ještě zavolat hlavnímu organizátorovi téhle trapárny, už volal 2x. Uvidíme se odpoledne, pá."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama